Montessori

Co je to Montessori

Vzdělávací program vyvinutý Marií Montessori vychází z poznání a respektování dítěte a jeho potřeb. Klíčovým pojmem metody je tzv. „připravené prostředí”, ve kterém si děti samostatně vybírají ze škály přitažlivých Montessori pomůcek a materiálů. Učitel je zejména v roli rádce a pomocníka, který děti důkladně pozoruje, aby zachytil okamžik, kdy je dítě připraveno přijmout nové vědomosti. Montessori třídy jsou věkově smíšené, v jedné třídě jsou většinou tři věkové ročníky.

V Montessori školách nejsou tradiční testy, dětem jsou dávány příležitosti zvládnout nové učivo či dovednost procvičováním a opakováním, a tím přistoupit ke složitějšímu učivu či úkolu. Učitel hodnotí na základě svého pozorování, dlouhodobých záznamů a zpráv o vývoji žáků.

Proč Montessori?

Vyučovací metoda Montessori je založena na výsledcích mnohaletých průzkumů vývoje dětí. Byla, a to nejenom předními americkými vychovateli, prohlášena za vývojově nejvhodnější model výuky pro děti předškolního a školního věku. Montessori jako výchovná a vzdělávací metoda je založena na realistickém porozumění kognitivního, emočního a smyslového vývoje dítěte.

Způsob výuky podle Montessori umožňuje každému dítěti nalézt nejvhodnější formu i tempo vzdělávání. Centrem snah vychovatelů je rozvoj dětí jako sebevědomých a zvídavých bytostí v prostředí podporujícím nezávislost a vzájemnou úctu.

Hlavní důraz je kladen na individuální přístup k výuce. Děti si mohou vybrat z celé škály zajímavých a pečlivě připravených úkolů a činností. Mezi dětmi je odstraněna nezdravá rivalita, jsou cíleně vedeny k toleranci. Každé dítě postupuje podle svého tempa, díky čemuž odpadá stres z nedostatku času. Nadanější děti mohou postupovat rychleji, aniž by stresovaly ty, které potřebují určité učivo ještě více opakovat a procvičovat.

Maria Montessori

Italská lékařka, která svůj život zasvětila výchově a vzdělávání dětí. Dlouhodobá pozorování a vlastní praxe ji přivedla k zajímavému zjištění. Poskytneme-li dětem inspirující, klidné prostředí a vhodné pomůcky, jsou schopny samostatného rozvoje i osvojení potřebných vědomostí a znalostí bez direktivního vedení dospělých.

Svoji metodu si v praxi ověřila poprvé v roce 1907, kdy založila první Dětský dům, který se setkal s mimořádným úspěchem. Postupně opustila všechny ostatní aktivity a věnovala se pouze rozvoji své vlastní výchovné metody, která se stala uznávanou a provozovanou po celém světě.