„Když se koukneme na Slunce, je kulaté, stejně tak Měsíc, Země i můj buben. I všechno, co my lidé děláme, probíhá v kruhu. To, co do světa posíláme, se nám zase nazpátek vrací. Když jsme na někoho hodní, vrátí se nám to jednou zpět, když jsme na něho zlí, i to se nám zase nazpět vrátí. My lidé jsme dětmi Země, naše vlasy jsou jako tráva, kosti hory, cévy řeky, dech jako vítr a naše srdce je jako žhavý střed naší planety, matky Země. Skrze naše srdce bychom měli mluvit s ostatními lidmi, protože srdce nám říká vždy pravdu, a mozek si můžeme nechat jako rádce na příklady z matematiky.“
To je pár slov z povídání indiána z kmene Černonožců z Kanady, Pabla Russella, který přišel našim dětem popovídat o kultuře indiánů, jejich posvátných zvířatech a zvycích a hodnotách, které uznávají. Dětem zazpíval v doprovodu svého bubnu několik indiánských písní a naučil je indiánský znakový jazyk, kterým se indiáni byli zvyklí dorozumívat. Zeptejte se svých dětí, jak se v jazyce indiánů řekne králík, orel, bizon, bobr, sova, vlk nebo třeba mluvit pravdu, lhát, být štastný.
Zde můžete najít další zajímavé povídání Pablo Russella na jeho webových stránkách:
http://www.pablorussell.com/leftmenu/international/talks/who-we-are.html.
